Kvašená zelenina: V čem je síla přírodní fermentace?

Proces fermentace potravin, jejich uchovávání a přeměna do stravitelnější a výživnější podoby, je stejně starý jako lidstvo samo a oblíbený prakticky po celém světě. Bylo období, kdy se fermentované výrobky vytratily z našeho jídelníčku, ale poslední dobou se o nich začíná opět mluvit jako o potravině, která našemu tělu dává mnoho živin, a dostávají se zpět do první příčky co se týče zdravého způsobu stravování. Fermentace neboli kvašení je biotechnologický proces, při němž se organické látky postupem času přeměňují za účasti mikrobiálních enzymů (fermentů) na jednodušší látky. Hlavní důvody pro domácí výrobu a konzumaci probiotických salátů jsou opravdu pestré a pojďme si o nich říci více informací. 

Proč zahrnout do svého jídelníčku fermentované potraviny? 

• prokazatelně podporují zdraví a zlepšují metabolické funkce v těle
• pomáhájí s peptickými vředy, různými potravinovými alergiemi, kolikami, zácpou, vaginálními infekcemi, bolestmi žaludku, trávicími problémy, ale i vážnějšími degenerativními chorobami
• pravidelná konzumace pozitivně souvisí také s nízkým výskytem astmatu, kožních onemocnění a autoimunitních poruch u dětí 
• jde o jeden z mála zdravých způsobů, jak uchovat živiny a konzervovat zeleninu, která by se jinak rychle zkazila
• je to způsob, jak živiny nejen uchovat, ale znásobit jejich vstřebatelnost
• v zimním období jsou živou stravou, kterou po ruce a k dispozici
• hodí se k téměř každému jídlu a lze je jíst i samostatně, dokáží ochutit řadu pokrmů a dodat jim spoustu živin navíc
• patří k nejlépe stravitelným pokrmům
• napomáhají trávení těžkých jídel, bílkovin, tuků, škrobů a snižují negativní dopad jednoduchých cukrů
• dodávají do střev příznivé bakterie - probiotické kultury
• napomáhají detoxikaci těla a snižují obsah rostlinných toxinů a dráždivých látek obsažených v některých druzích zeleniny v syrové podobě

Miso polévka jen ze tří ingrediencí jako rychlý zázrak pro tělo

Které potraviny lze fermentovat? 

Fermentovat lze zeleninu, ale také luštěniny či obiloviny. Připravit tak můžeme nejen zdravou zeleninu, ale i suché plody včetně rýže, pohanky, čočky, fazolí a ořechů. V případě obilovin dochází k fermentaci přidáním dvojnásobného množství vody a probiotik (šťává z kvašení zeleniny, jablečný ocet, kefír nebo bílý jogurt). K fermentovaným surovinám můžeme zařadit také pravé „kvašáky“, kysané zelí, miso, kefír, tempeh a kváskový chléb. Fermentovat se dají také piva, vína a některé limonády. Mezi nejznámější fermentovaný výrobek však zaslouženě patří tolik opěvované kimchi. 

Základní způsoby kvašení

Zeleninu lze fermentovat buď klasicky se solí, ale stejně dobře i bez soli a čehokoli dalšího. Další možností je fermentování bez soli za přidání startovací kultury, s přidáním startovací kultury a medu či jiného kultivačního média s jednoduchými cukry, s kefírovými kulturami, pravou syrovátkou, saké či vínem, miso pastou, rýžovými otrubami, kořením. Fermentovat lze v nádobách, jámách, na stromě, na zemi i pod zemí. Jednoduše řečeno, existují stovky metod fermentace potravin a některé z nich jsou takřka celosvětovým know-how. 

Zdravé nakupovací návyky: co mít vždy doma, jak číst etikety a na co se dívat v obchodě? 

Zdroj: www.denik.cz

Autor: Michaela Chylková